Na rovinu: V Nošovicích nepracujeme. Jsme ale dělnická skupina, která podporuje pracující, kteří se sebou nenechají zametat, sledujeme situaci v autoprůmyslu v Česku, známe zkušenosti dělníků, kteří bojovali v automobilkách ve Francii či Itálii, máme kontakty třeba na dělníky v autoprůmyslu v Koreji. K dění v Nošovicích chceme říct jen pár věcí.
Prečítať si ich môžete v letáku, ktorý sme 11. 12. rozdávali pred bránami nošovického závodu. Stiahnite si ho v PDF verzii.
Text francúzsko-belgickej skupiny Mouvement Communiste z roku 2005 je venovaný problému, ktorý súvisí s charakterom kapitalistickej výroby samej: masovému prepúšťaniu a zatváraniu podnikov či prevádzok v dôsledku krízy a/alebo reštrukturalizácie. Bez nárokov na formuláciu abstraktných a večne platných princípov hľadá pozíciu, ktorú by zoči-voči prepúšťaniu mali zaujať komunisti a bojovní pracujúci. Na príklade niekoľkých bojov vo Francúzsku v rozmedzí rokov 1972–2001 ukazuje, že nech už v tejto situácii vyvinie robotnícka trieda akúkoľvek aktivitu, nemôže sa spoliehať na odbory, politické strany, ba ani dobromyseľných ľavičiarov, ale len na vlastné sebavedomie a kolektívnu silu – na seba samu ako autonómneho aktéra.
Myslíme si, že v kontexte prepúšťania, ktoré po niekoľkých rokoch nerušeného hospodárskeho boomu priniesla ekonomická kríza do Čiech i na Slovensko, by táto brožúra mohla pomôcť nielen pri vyjasňovaní teoretických stanovísk, ale i pri hľadaní praktických možností intervencie v bojoch. V elektronickej podobe si ju môžete stiahnuť tu.
Jak a proč bojovat proti propouštění? (PDF)
Stáhnout
V listopadu 1989 představoval odchod stalinistického monopolu ze scény relativně otevřenou situaci… které však dělnická třída nevyužila k tomu, aby se prosadila jako nezávislá politická síla. Aktuální brožurka KPK připomíná, že „socialistický režim“ byl totiž v demobilizaci proletariátu velmi úspěšný, a dodává, že tomu, aby třída našla svou politickou, subverzivní tvář během listopadu, poté zamezil předvoj „sametové revoluce“ Občanské fórum.
Pod jeho vedením se dělnická třída stala vězněm konceptu občanství (a i díky tomu, že proti němu byla tak bezbranná, se stala tak pasivní obětí utahování si opasků v devadesátých letech). Opravdovým symbolem listopadu 1989 nebyl samet, ale svěrací kazajka spletená z občanské trikolóry. Pokračovat ve čtení „Listopad 1989. Proletariát spoutaný sametovou trikolórou“
