K. Marx o Parížskej komúne + filmový tip

Dnes, 28. 5. 2012, uplynulo 141 rokov od porážky Parížskej komúny. Pri tejto príležitosti sme sa rozhodli sprístupniť Marxov text, ktorý doteraz v českom preklade na internete nebol k dispozícii. Občiansku vojnu vo Francúzsku napísal Marx pôvodne ako sériu vyhlásení generálnej rady Prvej Internacionály. Obsahuje podrobnú analýzu predností a limitov parížskeho povstania. Zároveň patrí k prameňom, na ktoré odkazujú spory o Marxovom poňatí štátu, takže dodnes tvorí užitočný študijný materiál. Súčasťou vydania je aj predslov F. Engelsa a krátka chronológia udalostí. Pokračovat ve čtení „K. Marx o Parížskej komúne + filmový tip“

Státní fiskální krize a příklad Řecka

Jaká je úloha krizí pro fungování zbožní ekonomiky, jaký je jejich mechanismus, jaká je role úvěru a proč proti sobě nestojí „zlá a parazitická“ finanční sféra a „dobrá a produktivní“ reálná ekonomika? Jak hodnotit kondici kapitalismu a co bude jeho jedinou skutečně systémovou krizí? Nová brožurka Kolektivně proti kapitálu a Mouvement Communiste začíná obecnějšími otázkami, aby se po úvodu zaměřila na vývoj současné krize.

Od „sub-prime“ krize z roku 2007 se dostaneme přes pád banky Lehman Brothers ke krátké krizi zhodnocování, zmíníme aktivity americké Federální rezervní banky i jejích evropských protějšků a dostaneme se až k současné, druhé fázi globální krize – k fiskální krizi států.

Věnovat se budeme Řecku, které je nejostřejším, i když ne jediným příkladem fiskální krize, a pokusíme se formulovat, co znamená krize pro pracující třídu – jakou politikou by na ni měla třída reagovat. Pokračovat ve čtení „Státní fiskální krize a příklad Řecka“

Cornelius Castoriadis: Čo je naozaj dôležité

Nasledujúci text sme pôvodne vydali v nultom čísle nášho bulletinu Třídní kniha. Jeho autorom je Cornelius Castoriadis (1922 – 1997), ktorý bol jednou z hlavných osobností francúzskej skupiny Socialisme ou Barbarie („Socializmus, alebo barbarstvo“, 1949 – 1966). Tá sa svojím pôsobením postavila do protikladu voči oficiálnemu robotníckemu hnutiu a zásadne ovplyvnila libertínskych komunistov po celom svete. K niekdajším členom skupiny patrili aj Guy Debord (nestor situacionistov), Claude Lefort (politický filozof), Jean-François Lyotard (filozof) alebo Henri Simon (dnes v skupine Echanges et Mouvement). Pokračovat ve čtení „Cornelius Castoriadis: Čo je naozaj dôležité“

Kdo by měl komu nařezat?

Horké léto 1980. Polskem se valí vlna okupačních stávek vedených Solidaritou. Jedním z předáků je i elektrikář z gdaňských loděnic Lech Wałęsa. Mezi požadavky stávkujících se mimo jiné objevuje zastavení růstu cen, zvýšení platů, prodloužení mateřské dovolené či lepší pracovní podmínky.

Květen 2012. Z bývalého elektrikáře je již bývalý prezident. Polský parlament zrovna zatlouká další hřebíček do rakve sociálních výdobytků – prodlužuje věk pro odchod do důchodu na 67 let. Na protest proti schválení zákona odboráři ze Solidarity zablokovali všechny východy z polského parlamentu. Dále spálili portréty všech ministrů a obraz premiéra Tuska pověsili na šibenici. Pokračovat ve čtení „Kdo by měl komu nařezat?“

Lidé, bděte!

Autonomie proleteriátu? Aktivita ve vaší komunitě? Dělnické hlídky? Omyl. V následujících řádcích vám stranický kádr KSČM osvětlí, že „díky technickému pokroku se nám dostala do ruky účinná zbraň – mobilní telefon.“ Pokud tedy někde uvidíte „vysmátou mládež ovlivněnou dýmem marihuany“ neváhajte a začněte práskat. Tento vysoce třídně uvědomělý postoj má i důležitý ekologický aspekt – ušetříte policii stohy papíru. Pokračovat ve čtení „Lidé, bděte!“

Gianni Sbrogiò: Spomienky operaistického militanta II.

V pokračovaní rozhovoru (prvá časť tu) sa militant talianskej operaistickej skupiny Potere Operaio Gianni Sbrogiò vracia k vzťahu „externistov“ (teda študentov a univerzitných intelektuálov) k činnosti a bojom skupín, ktoré pôsobili na pracoviskách. V závere rozhovoru sa vyjadruje k postupnému rozkladu talianskeho hnutia v 70. rokoch: od integrácie požiadaviek autonómnych organizácií prostredníctvom odborov, cez ekonomickú krízu a premenu materiálnych podmienok boja, až po degeneráciu hnutia do ozbrojených skupín a následnú rozsiahlu štátnu represiu. Pokračovat ve čtení „Gianni Sbrogiò: Spomienky operaistického militanta II.“

Gianni Sbrogiò: Spomienky operaistického militanta I.

V roku 2008 sme v spolupráci s nemeckým časopisom Wildcat pripravili česko-slovenský preklad filmu Porto Marghera: Posledné ohne, ktorý sleduje históriu robotníckych bojov v talianskom petrochemickom priemysle. Súčasťou DVD je aj booklet (na stiahnutie v PDF), ktorý podrobnejšie opisuje historický kontext a význam tzv. operaizmu (z tal. operaio, robotník; v angl. niekedy workerism). Išlo o špecifický prúd v povojnovom talianskom marxizme, ktorý okrem množstva iných skupín a teoretikov (spomeňme napr. J. Hollowaya, ktorý v roku 2011 vystúpil na pražskom May Day) významne ovplyvnil aj naše chápanie politiky.

Teraz prinášame preklad rozhovoru s Giannim Sbrogiòm, jedným z aktérov udalostí, ktoré opisuje spomínaný film. V rozhovore sa možno dočítať napríklad o tom, akú štruktúru mali organizácie ako Potere Operaio a ako fungovali na regionálnej či celoštátnej úrovni, ako v nich prakticky vyzerala spolupráca intelektuálov a robotníkov, resp. „externistov“ a „internistov“, o limitoch zastupiteľskej politiky, ale tiež tom, ako sa boje pracujúcich v Taliansku vyvíjali – na pozadí meniacich sa ekonomických podmienok a reakcií štátu – od ich rozkvetu v šesťdesiatych rokoch až po intenzívnu represiu a rozklad koncom rokov sedemdesiatych. Pokračovat ve čtení „Gianni Sbrogiò: Spomienky operaistického militanta I.“

Za duchovní potřeby pracující třídy!

Následující úryvek z vystoupení poslankyně Gabriely Peckové (TOP09, na fotografii) lze interpretovat různě. Třeba jde o svérázny příspěvek k (jinak k smrti nudné) debatě katedrových socialistů 21. století o „přerozdělování versus uznání“, ve kterém se Pecková postavila jednoznačně na stranu současného šéfa frankfurtského Ústavu pro sociální výzkum, Axela Honnetha. Je však taky možné, že paní poslankyně pro inspiraci sáhla ke klasické politické ekonomii a rozhodla se kázat tělesnou zdrženlivost ve jménu duchovní čistoty (a zdravého rozpočtu). Nebo jde snad o souhlasné kryptostanovisko k šesté z Tezí o Feuerbachovi, ve které Marx definuje lidskou podstatu jako „souhrn společenských vztahů“? Posuďte sami. Pokračovat ve čtení „Za duchovní potřeby pracující třídy!“

Karl Marx slaví narozky

Před 194 lety se v německém Trevíru narodil Karl Marx. Při této příležitosti dáváme k dispozici dva texty, které se v češtině zatím na webu neobjevili: Ke kritice politické ekonomie (1859) a tzv. Kritiku gothajského programu (1875).

Každý podle svých schopností, ale dárky pro všechny! Pokračovat ve čtení „Karl Marx slaví narozky“