Hnutí doktorů bylo jedním z nejvýraznějších protestů pracujících od roku 1989. Nebylo jen symbolickým gestem, vědělo, že vládu musí jeho kroky bolet, žilo zdola, mělo prvky sebeorganizace, vyděsilo vládu i média.
Jaké byly přednosti a jaké limity tohoto hnutí? Proč se mu nepovedlo oslovit sestřičky? Jaké byly limity jeho sebeorganizace? Proč byla pro hnutí lékařů překážkou stavovská aura, která se s jejich profesí pojí, která jim znemožňovala, aby sami sebe chápali v kontextu pracující třídy, a která jim nakonec bránila v oslovení jiných pracujících a nedala zaměstnancům z jiných sektorů dostatečnou šanci se k jejich boji vztahovat? A co ze zkušenosti kolektivity a síly, kterou získali účastníci hnutí během boje, zbylo po stahování výpovědí?
I o tom přijďte diskutovat na prezentaci skupiny Kolektivně proti kapitálu v pražském klubu Cross, 26. 4. 2011, start v 19.00.