Štítek: lékaři

Když se zbavíme iluze, že si můžeme prosadit zájmy symbolickými protesty, a soustředíme se na to, co bude šéfy nejvíc bolet (ochromení pracovního procesu), můžeme je přitlačit do kouta. Tak zní to nejdůležitější poselství lékařské mobilizace „Děkujeme, odcházíme“. Doktorům se svého (státního) zaměstnavatele zastrašit podařilo. Přesto jejich protestu došel dech. Tak moc ignorovali ostatní pracující, až přišli o jejich podporu. Kompromis s vládou tak přijímali pod tlakem.
Přečtěte si zhodnocení hnutí Děkujeme, odcházíme, které jsme vydali v dubnu 2011 jako Třídní knihu číslo 4. Pokračovat ve čtení „Třídní kniha č. 4: Děkujeme, odcházíme“

Hnutí doktorů bylo jedním z nejvýraznějších protestů pracujících od roku 1989. Nebylo jen symbolickým gestem, vědělo, že vládu musí jeho kroky bolet, žilo zdola, mělo prvky sebeorganizace, vyděsilo vládu i média.

Jaké byly přednosti a jaké limity tohoto hnutí? Proč se mu nepovedlo oslovit sestřičky? Jaké byly limity jeho sebeorganizace? Proč byla pro hnutí lékařů překážkou stavovská aura, která se s jejich profesí pojí, která jim znemožňovala, aby sami sebe chápali v kontextu pracující třídy, a která jim nakonec bránila v oslovení jiných pracujících a nedala zaměstnancům z jiných sektorů dostatečnou šanci se k jejich boji vztahovat? A co ze zkušenosti kolektivity a síly, kterou získali účastníci hnutí během boje, zbylo po stahování výpovědí?

I o tom přijďte diskutovat na prezentaci skupiny Kolektivně proti kapitálu v pražském klubu Cross, 26. 4. 2011, start v 19.00.