Grécko: Boje v kríze

Bojovné generálne štrajky, vysoká nezamestnanosť (mladých ľudí) a silnejúci náckovia – takýto obraz nám zvyčajne prezentujú médiá. Je na tom niečo pravdy. Grécko pod dohľadom Trojky prechádza „reformami pracovného trhu“, ktoré silne pripomínajú nemeckú Agendu 2010, avšak s ďalekosiahlejšími dôsledkami. Zatiaľ čo nemecká ľavica vkladá do politických generálnych štrajkov veľké nádeje, tento článok od súdruha z Atén hovorí niečo iné: nie abstraktnej politike, áno konkrétnym akciám na pracoviskách a v mestských štvrtiach. Ilúzia „veľkej noci“, ktorá všetko zmení, je preč. Týmito slovami sa začína článok o situácii v Grécku z nemeckého časopisu Wildcat (č. 94/jar 2013), ktorého slovenský preklad si teraz môžete prečítať. Pokračovat ve čtení „Grécko: Boje v kríze“

Učitelia a »logika úspor«

Na slovenskom internete i mimo neho sa v súvislosti so štrajkom a protestmi učiteľov objavujú rôzne špekulácie. O skutočnej výške miezd učiteľov a nepedagogických zamestnancov, o tom, ktorá vláda učiteľom pridala skutočne viac, o tom, či sa kuchárky na základných školách vlastne majú dobre, lebo si môžu prilepšiť cestovinami z jedálne. V panteóne nového slovenského folklóru má už pár rokov svoje pevné miesto aj Grécko. Na to, že Slovensko je – ako tvrdia mnohí – katolíckou krajinou, sme si protestantskú etiku odriekania osvojili na jednotku. Pozrime sa na ňu bližšie. Pokračovat ve čtení „Učitelia a »logika úspor«“

Státní fiskální krize a příklad Řecka

Jaká je úloha krizí pro fungování zbožní ekonomiky, jaký je jejich mechanismus, jaká je role úvěru a proč proti sobě nestojí „zlá a parazitická“ finanční sféra a „dobrá a produktivní“ reálná ekonomika? Jak hodnotit kondici kapitalismu a co bude jeho jedinou skutečně systémovou krizí? Nová brožurka Kolektivně proti kapitálu a Mouvement Communiste začíná obecnějšími otázkami, aby se po úvodu zaměřila na vývoj současné krize.

Od „sub-prime“ krize z roku 2007 se dostaneme přes pád banky Lehman Brothers ke krátké krizi zhodnocování, zmíníme aktivity americké Federální rezervní banky i jejích evropských protějšků a dostaneme se až k současné, druhé fázi globální krize – k fiskální krizi států.

Věnovat se budeme Řecku, které je nejostřejším, i když ne jediným příkladem fiskální krize, a pokusíme se formulovat, co znamená krize pro pracující třídu – jakou politikou by na ni měla třída reagovat. Pokračovat ve čtení „Státní fiskální krize a příklad Řecka“

Súčasná kríza: Prezentácia k Prvému máju

V rámci tohtoročných Akčných dní sme v pražskom klube Cross usporiadali debatu o súčasnej kríze, situácii v Grécku a občianskych protestoch proti reformám v Českej republike. Teraz prinášame PDF verziu prezentácie z prvého bloku, teda k súčasnej kapitalistickej kríze. Pokračovat ve čtení „Súčasná kríza: Prezentácia k Prvému máju“

Naše témata pro První máj 2012 v Crossu (sobota 28. dubna)

Najdete nás nahoře v salónku v kavárně, startujeme ve dvě hodiny a s přestávkami vám nabídneme tři témata: podíváme se na krizi (a mýty o ní), zastavíme se v Řecku a načrtneme bilanci téměř dvou let trvajících odborových a občanských protestů proti reformám v Česku (a jejich limitů i perspektiv). To vše v Crossu v sobotu 28. dubna. Těšíme se na diskuse!

Podrobnější jízdní řád Kolektivně proti kapitálu a Mouvement Communiste odpoledne v Crossu vypadá takhle:

14.00

I. Krize: její povaha, její role, její geneze a mýty o ní (KPK)

Podíváme se na vývoj od sub-prime krize až po současnou fiskální krizi. – Probereme obecně roli krize v kapitalismu a rozbijeme pár mýtů: Je krize znamením toho, že se kapitalismus otřásá v základech? Nebo aspoň toho, že v něm už nic už není jako dřív a „všemocné zlo financí“ se jako nepřítel „reálné ekonomiky“ vymklo z kloubů? Mohou za krizi nenasytní finančníci a chamtiví bankéři? – K tomu všemu si vezmeme na pomoc Marxe. Prezentace ke stažení zde!

15.30

II. Příklad Řecka (KPK)

Připomeneme si, jak se Řecko do všeho namočilo a čemu teď čelí.

… a debata (KPK a Mouvement Communiste)

17.30

III. Reformy, protesty, politika, centralita pracovišť (KPK)

Máme za sebou další velký protest, za skoro dva roky své vlády si však vláda prosadila, co chtěla. – Jaké jsou limity protestů posazených na odborové a občanské základně, které nedočkavě vyhlížejí předčasné volby? – Jakou politiku můžeme proti té parlamentní i mimoparlamentní postavit? – A jak se to vše týká pracovišť?

… a debata

… a následně ještě neformální popovídání o tom i onom u piva/kávy/… Pokračovat ve čtení „Naše témata pro První máj 2012 v Crossu (sobota 28. dubna)“

Rozpočtová krize řeckého státu

Plán kapitálu, podľa ktorého majú za krízu zaplatiť vykorisťovaní, je politickým plánom. Grécky príklad je paradigmatický pre to, čo sa v rôznych podobách odohrá v živote celej občianskej spoločnosti, ale najmä pracujúcej triedy, v nadchádzajúcom desaťročí. Iba všeobecný politický plán ofenzívy robotníckej triedy tomu môže čeliť. Plán, ktorý nevznikne za zatvorenými dverami na schôdzach revolučných skupín, ale naopak, zrodí sa v horúčave bojov autonómnych politických výborov. Plán, ktorý priamo zaútočí na štátny reformizmus a agenta kapitalistickej ofenzívy, ktorý už vládne v Aténach. Pokračovat ve čtení „Rozpočtová krize řeckého státu“

V kritických a dusných časech

Další text skupiny Ta Paidia Tis Galarias se vztahuje k událostem na řeckých ulicích 5. a 6. května. Nenaznačuje tak bohužel, zda je odpověď proletariátu v Řecku tak rázná na pracovištích jako na ulicích. Přináší však hrubou reflexi anarchistického insurekcionismu a tvrdí, že je k otázce násilí třeba přistoupit bez jeho fetišizace a adorace, které se právě povstalecká tendence dopouští. Pokračovat ve čtení „V kritických a dusných časech“

Jen jediné je nutné vyrovnat: naše účty s kapitálem a jeho státem

Následující text přináší svědectví o protestech, které probíhají v Řecku proti protidělnickým úsporným opatřením státu a kapitálu v souvislosti s krizí dluhu. Silnou stránkou textu je realistický pohled – jeho pisatelé ze skupiny TPTG mají daleko k levicovému hyperoptimismu, který vidí za každou odborovou stávkou a demonstrací „rozhodné dělnické hnutí“.

Na druhou stranu se z něj dovíme jen málo o dění na pracovištích a pozastavit se je na místě i u úvodního náčrtku pojetí současné krize (její vysvětlení nadměrnou akumulací je přespříliš vágní a prohlášení o permanentní krizi trvající 35 let zase katastrofické).

Přesto je text napsaný ve víru událostí přínosným pohledem na situaci v Řecku. Nejen kvůli otázkám, které vyvolává (Jak velký je vliv PASOK? Proč se do únorových akcí zapojilo tak nízké procento zaměstnanců veřejného sektoru? Konala se před demonstracemi shromáždění na pracovištích? Otevírá rozpor mezi tím, že odbory na jedné straně organizují protesty proti vládním opatřením a na straně druhé dělají, co jen mohou, proti odporu, reálný prostor pro jinou dynamiku? Do jaké míry je schopna stalinistická strana být reprezentantem dělníků na pracovištích? V jakých sektorech? Jaký je background a v jakých sektorech působí menší nově vzniklé odbory členské základy, o nichž se v textu píše?); třebaže je kondice české ekonomiky a hospodaření státu nesrovnatelná s řeckou, mohou být úsporná opatření i naší realitou (a to nejen v případě úspěchu ODS či hard core obránců těch nejčistších zájmů kapitálu TOP 09, řecká vládnoucí sociální demokracie ukazuje, že rozdíly v politické orientaci jsou, jde-li o potřeby ekonomiky, věcí daleko marginálnější, než se strany snaží v konkurenčním prostředí politického trhu svým zákazníkům namluvit). (KPK) Pokračovat ve čtení „Jen jediné je nutné vyrovnat: naše účty s kapitálem a jeho státem“