Autor: Kolektivně proti kapitálu

Španielsky anarchizmus a peniaze

Jednou z tém, ktorým sa v KPK síce dlhodobo venujeme, no prácu na nich prerušuje potreba reagovať na aktuálne udalosti, sú dejiny triednych bojov v Španielsku – pred občianskou vojnou a počas nej. Pri práci na tejto téme vznikli aj nasledujúce predbežné poznámky, venované pokusom o zrušenie peňazí v poľnohospodárskych anarchistických kolektívoch i v mestskej ekonomike. Upozorňujeme, že ide o pracovný text, ktorý netreba chápať ako hotové a uzavreté stanovisko KPK. Uvítame k nemu akékoľvek pripomienky a kritiku. Pokračovat ve čtení „Španielsky anarchizmus a peniaze“

Goldmann za všechny peníze

Na blogu K. Goldmanna sa 1. 6. 2012 objavil článok s názvom Reakcionáře usvědčuje jejich vlastní neznalost!. Predkladá rozsiahlu a podrobnú kritiku brožúry Státní fiskální krize a příklad Řecka (ďalej len Státní fiskální krize…), ktorú sme tento rok vydali spoločne s belgicko-francúzskou skupinou Mouvement Communiste. Goldmannova kritika sa nezastavuje pri faktických nepresnostiach a tlačových chybách. Naopak, dôraz kladie na to, čo vidí ako teoretické nedostatky nášho prístupu, z ktorých v závere vyvodzuje vážne politické dôsledky. Nasledujúci text je našou odpoveďou K. Goldmannovi. Pokračovat ve čtení „Goldmann za všechny peníze“

Guido Baldi: Tézy o masovom robotníkovi a spoločenskom kapitáli

Baldiho tézy o masovom robotníkovi zhŕňajú operaistický pohľad na premeny triedneho v boja v prvej polovici dvadsiateho storočia. Text ukazuje, ako medzinárodný cyklus bojov spolu s hospodárskou krízou viedli k nástupu nového modelu spravovania vzťahov medzi prácou a kapitálom, ktorý bol charakteristický snahou integrovať požiadavky robotníckej triedy a inštitucionalizovať triedny konflikt. Obsahuje tiež pozoruhodné poznámky na margo radového komunizmu a s ním spojených predstáv o robotníckej samospráve, ale tiež množstvo odkazov na historické boje, ktoré sú u nás dnes takmer neznáme. Pokračovat ve čtení „Guido Baldi: Tézy o masovom robotníkovi a spoločenskom kapitáli“

Centralita pracovišť a jejich politický význam

Chystáte se na Aktivistický kemp? Pokud ano, můžete se setkat i s námi. V sobotu 23. 6. budeme mít přednášku na téma „Centralita pracovišť a jejich a politický význam“.

Pracoviště jsou místem, kde dennodenně reprodukujeme podmínky, ve kterých jsme vykořisťováni a odcizeni, a vytváříme moc, která stojí proti nám – kapitál. Jenže právě kvůli významu, který mají pracoviště pro kapitál, jsou důležitá i pro nás. Na nich dnes můžeme nasadit nejúčinnější páku v boji za bezprostřední cíle a z nich může zítra vyjít boj za překonání kapitálu a jeho státu. O tom všem bude řeč na prezentaci Kolektivně proti kapitálu. Mluvit se bude i o politickém významu továrny, její roli v moderním kapitalismu a co nepokryje prezentace (například ne/souvislost mezi dnešními protesty proti reformám a pracovišti), tomu dá prostor diskuse.

Kritika poslední brožurky KPK a MC o krizi

Kritiky se dočkala brožurka o krizi, kterou jsme napsali spolu s Mouvement Communiste. Byť se kritická recenze značně shazuje arogancí, vezmeme ji jako příležitost vrátit se k některým kategoriím a poznámkám, které náš text o krizi obsahuje. Až bude naše odpověď hotová, najdete ji na našem blogu. Kritika vyšla na blogu Karla Goldmanna: Reakcionáře usvědčuje jejich vlastní neznalost!

O nemožnosti radikálního odborářství

V následujícím rozhovoru vypráví dělnický militant z Francie o svých zkušenostech se sebeorganizací na pracovištích, se zakládání odborů s přívlastkem „radikální“ a zda vůbec takové odbory můžou sloužit prosazování zájmů pracujících. Klíčová otázka přítomná v rozhovoru je aktuální i v našich podmínkách: Co můžou militanti na pracovištích dělat a jak se můžou organizovat? Rozhovor původně vyšel ve francouzském časopisu Oiseau-Tempête (č. 10 – jaro 2003), později také v německé verzi ve Wildcat (č. 70/léto 2004), z které jsme jej přeložili. Pokračovat ve čtení „O nemožnosti radikálního odborářství“

K. Marx o Parížskej komúne + filmový tip

Dnes, 28. 5. 2012, uplynulo 141 rokov od porážky Parížskej komúny. Pri tejto príležitosti sme sa rozhodli sprístupniť Marxov text, ktorý doteraz v českom preklade na internete nebol k dispozícii. Občiansku vojnu vo Francúzsku napísal Marx pôvodne ako sériu vyhlásení generálnej rady Prvej Internacionály. Obsahuje podrobnú analýzu predností a limitov parížskeho povstania. Zároveň patrí k prameňom, na ktoré odkazujú spory o Marxovom poňatí štátu, takže dodnes tvorí užitočný študijný materiál. Súčasťou vydania je aj predslov F. Engelsa a krátka chronológia udalostí. Pokračovat ve čtení „K. Marx o Parížskej komúne + filmový tip“

Státní fiskální krize a příklad Řecka

Jaká je úloha krizí pro fungování zbožní ekonomiky, jaký je jejich mechanismus, jaká je role úvěru a proč proti sobě nestojí „zlá a parazitická“ finanční sféra a „dobrá a produktivní“ reálná ekonomika? Jak hodnotit kondici kapitalismu a co bude jeho jedinou skutečně systémovou krizí? Nová brožurka Kolektivně proti kapitálu a Mouvement Communiste začíná obecnějšími otázkami, aby se po úvodu zaměřila na vývoj současné krize.

Od „sub-prime“ krize z roku 2007 se dostaneme přes pád banky Lehman Brothers ke krátké krizi zhodnocování, zmíníme aktivity americké Federální rezervní banky i jejích evropských protějšků a dostaneme se až k současné, druhé fázi globální krize – k fiskální krizi států.

Věnovat se budeme Řecku, které je nejostřejším, i když ne jediným příkladem fiskální krize, a pokusíme se formulovat, co znamená krize pro pracující třídu – jakou politikou by na ni měla třída reagovat. Pokračovat ve čtení „Státní fiskální krize a příklad Řecka“

Cornelius Castoriadis: Čo je naozaj dôležité

Nasledujúci text sme pôvodne vydali v nultom čísle nášho bulletinu Třídní kniha. Jeho autorom je Cornelius Castoriadis (1922 – 1997), ktorý bol jednou z hlavných osobností francúzskej skupiny Socialisme ou Barbarie („Socializmus, alebo barbarstvo“, 1949 – 1966). Tá sa svojím pôsobením postavila do protikladu voči oficiálnemu robotníckemu hnutiu a zásadne ovplyvnila libertínskych komunistov po celom svete. K niekdajším členom skupiny patrili aj Guy Debord (nestor situacionistov), Claude Lefort (politický filozof), Jean-François Lyotard (filozof) alebo Henri Simon (dnes v skupine Echanges et Mouvement). Pokračovat ve čtení „Cornelius Castoriadis: Čo je naozaj dôležité“