Reformy a my: jaké máme šance?

Dotknou se nás všech, studujících, pracujících, nezaměstnaných i seniorů. O dopadu vládních opatření na naše peněženky se píše, jak nám ale zhorší podmínky i v politickém smyslu? Proč k nim dochází, proč na ně nejsou kroky odborů a postoje levicových občanských iniciativ adekvátní odpovědí a jaké možnosti dává současná situace nám samotným?

Na prezentaci a následné diskusi nebudeme zakládat „přípravný výbor pro masové hnutí za svržení vlády“ a nebudeme se dopouštět bombastických rétorických cvičení. Možná ale lépe pochopíme, v čem spočívá nebezpečí reforem, jaký je jejich kontext, proč je vláda (aspoň prozatím) na koni a co můžeme dělat my.

Úterý 25. ledna od 19.00 hodin, Cross Club, Praha.

Boj v Nošovicích začali pracující. Proto patří jim!

Na rovinu: V Nošovicích nepracujeme. Jsme ale dělnická skupina, která podporuje pracující, kteří se sebou nenechají zametat, sledujeme situaci v autoprůmyslu v Česku, známe zkušenosti dělníků, kteří bojovali v automobilkách ve Francii či Itálii, máme kontakty třeba na dělníky v autoprůmyslu v Koreji. K dění v Nošovicích chceme říct jen pár věcí.

Prečítať si ich môžete v letáku, ktorý sme 11. 12. rozdávali pred bránami nošovického závodu. Stiahnite si ho v PDF verzii.

Listopad 1989. Proletariát spoutaný sametovou trikolórou

V listopadu 1989 představoval odchod stalinistického monopolu ze scény relativně otevřenou situaci… které však dělnická třída nevyužila k tomu, aby se prosadila jako nezávislá politická síla. Aktuální brožurka KPK připomíná, že „socialistický režim“ byl totiž v demobilizaci proletariátu velmi úspěšný, a dodává, že tomu, aby třída našla svou politickou, subverzivní tvář během listopadu, poté zamezil předvoj „sametové revoluce“ Občanské fórum. Pod jeho vedením se dělnická třída stala vězněm konceptu občanství (a i díky tomu, že proti němu byla tak bezbranná, se stala tak pasivní obětí utahování si opasků v devadesátých letech). Opravdovým symbolem listopadu 1989 nebyl samet, ale svěrací kazajka spletená z občanské trikolóry. Pokračovat ve čtení „Listopad 1989. Proletariát spoutaný sametovou trikolórou“

Editorial TK: Krize, útok šéfů… a co dělnická třída?

Před dvěma týdny vyšlo další číslo Třídní knihy, občasníku, který se snaží propojovat politickou kritiku s našimi zkušenostmi z pracovišť, dívat se na realitu pracovišť skrze „politické brýle“ a spojovat pracující, kteří nechtějí být jen hadrem na holi kapitálu. Pokračovat ve čtení „Editorial TK: Krize, útok šéfů… a co dělnická třída?“

Boj proti krizi: Spoléhat můžeme jen sami na sebe!

Načrtnout aktuální poměr sil mezi dělnickou třídou a kapitálem i to, jak k němu přispěl fakt, že pracující v Česku nevyužili minulé roky ekonomického boomu. — Naznačit, proč pro firmy přišla krize z jistého úhlu pohledu jako na zavolanou a jak jí využívají ke své ofenzívě. — Zdůraznit, že se proti krizi můžeme bránit jedině tehdy, budeme-li egoisticky hájit naše třídní zájmy, stejně jako je egoisticky hájí šéfové. — To byly cíle letáku, který jsme rozdávali na odborové demonstraci v Praze 16. května 2009.

V PDF verzi ho najdete tady.

Myslíte, že byste mohli pár letáků rozhodit na svém pracovišti nebo vylepit několik plakátů? Napište (kpk /zavináč/ protikapitalu.org), vytištěné A4 letáky i A3 plakáty vám rádi pošleme.

Kdykoli je řeč o fašismu, je řeč o kapitalismu

Leták s tímhle titulkem jsme rozdávali na letošním May Day festivalu pořádaném AFA na Císařské louce. Původně měl zaznít jako projev, nicméně na straně organizátorů se pár dní před akcí objevil ohledně vystoupení KPK na pódiu nesoulad.

Text vám přinášíme v PDF verzi.