Štítek: globální proletariát

Arcelor Mittal: Bojovat proti zavření továrny? Spíš zesílit boj a donutit firmu platit!

Přinášíme leták, který se letos v říjnu rozdával před továrnou Arcelor Mittalu v belgickém Lutychu (Liège), kde firma zavírá dvě vysoké pece. Stojí za to si ho připomenout hlavně v souvislosti s aktuálním plánem ostravského Arcelor Mittalu, který se hodlá zbavit 600 dělníků (desetiny celkové pracovní síly). Pokračovat ve čtení „Arcelor Mittal: Bojovat proti zavření továrny? Spíš zesílit boj a donutit firmu platit!“

Rudá hlídka hovoří: k historii Dělnického výboru v továrně Magneti Marelli

Hnutí, které se přehnalo v letech 1968 až 1979 Itálií, bylo nejsilnějším vyjádřením dělnické autonomie po druhé světové válce. Bylo zakořeněno na pracovištích, ale zasáhlo celou společnost, spojovalo praktickou kritiku konkrétních aspektů vykořisťování na pracovišti (a boj za vyšší mzdy či nižší pracovní tempo) s obecnou kritikou diktatury kapitálu (námezdní práce jako takové), dospělo, v různé míře, ke kritice státu, náboženství i patriarchální rodiny, odmítlo „dělnické“ politické strany i odbory, dotklo se otázky násilí. Dělnická třída tehdy odmítla být motorem kapitalistického rozvoje a nastoupila cestu k tomu, stát se motorem jeho zničení. V závěrečné fázi tamního hnutí, v druhé polovině sedmdesátých let, byl jeho centrem milánský region a jeho nejpokročilejším pilířem Dělnický výbor v továrně Magneti Marelli. Jeho historii dokumentuje kniha italského historika Emilia Mentastiho La Guardia Rossa Racconta (Rudá hlídka hovoří), kterou do francouzštiny přeložila skupina Mouvement Communiste a vydalo nakladatelství Les Nuits Rouges. Přinášíme předmluvy překladatele a autora, které aspoň v kostce vypovídají o dění v továrně i hnutí jako celku. Pokračovat ve čtení „Rudá hlídka hovoří: k historii Dělnického výboru v továrně Magneti Marelli“

Dělnická autonomie útočí v Číně

Mluvilo se o „stávkové nákaze“ a byl k tomu dobrý důvod. V polovině loňského roku se totiž průmyslovým pásmem táhnoucím se po čínském pobřeží převalila vlna stávek, která vyděsila stát i šéfy. Začala v autoprůmyslu, ale podmanila si i elektroprůmysl či další provozy a vedla ke zvyšování minimálních mezd v mnoha provinciích. Publikace Kolektivně proti kapitálu (KPK) a Mouvement Communiste (MC) si všímá nejen stávkové vlny samotné, ale i životních podmínek pracujících, otázky vnitřní migrace i třídního boje od roku 1949. V neposlední řadě se brožura dotýká i toho, jaké implikace může pro světovou ekonomiku mít, že Čína přestává být zásobníkem levné a poslušné pracovní síly… a co to může znamenat pro globální dělnickou třídu. Publikace vyšla v březnu roku 2011. Pokračovat ve čtení „Dělnická autonomie útočí v Číně“

Dělnické boje v Číně: prezentace v Plzni (5. 4. 2011)

Vlna stávek, která se Čínou přelila o letošním létě (začala v provozech Honda, poté se ale rozšířila do jiných automobilek, například do Toyoty, a do jiných sektorů) představuje, zdá se, kvalitativní zlom.

Dělnické kolektivní boje od poloviny devadesátých let minulého století vytrvale rostly, ale téměř všechny konflikty byly omezeny na jeden podnik a obvykle za nimi stálo protiprávní jednání šéfů (například nevyplácení mezd).

Nedávné stávky se naproti tomu rozšířily napříč sektory a pracovišti a zahrnovaly „ofenzivnější“ požadavky na vyšší mzdy a právo dělníků volit si své vlastní zástupce pro vyjednávání.

Je to pro dělníky v Číně začátek nové, militantnější éry? A co to znamená pro pracující ve zbytku světa?

Prezentace Kolektivně proti kapitálu (KPK) se koná v úterý 5. dubna 2011 v Plzni v Kamenné čajovně v Kopeckého sadech 15 od 19.00 hodin.

Prezentace předchází básnický úvod Miroslava Dušína, :), následuje po ní promítání filmu Dělníkova smrt. Na místě bude k dostání nová brožura s analýzou stávek v Číně z poloviny loňského roku.

Revolty v arabském světě: prezentace v Praze (29. 3. 2011)

Pouliční bouře a stávky zasáhly Tunisko a Egypt s nebývalou silou. Do ulic vyšli nezaměstnaní a pracující ze všech možných sektorů sužovaní rostoucími cenami potravin, nezaměstnaností, nejistotou i státními represemi. Jaký byl společenský a ekonomický rámec těchto povstání? Formovala se během nich dělnická třída jako nezávislý aktér s vlastní perspektivou? Nerozplynula se „její věc“ v procesu výměny vládnoucích frakcí a restrukturalizace státu? Jaké mohou být geopolitické konotace celé vlny povstání v arabském světě?

Nejsme odborníci na dotyčný region, nečekejte akademickou přednášku. Chceme se především kolektivně bavit o tom, jaká je povaha procesu, který se v arabských zemích odehrává, a co může znamenat pro pracující v dané oblasti i mimo ni.

Prezentaci pořádá Kolektivně proti kapitálu (KPK) v pražském klubu Cross v úterý 29. března od 19.00.

První poznámky k povstáním v arabských zemích

Jak posuzovat události řítící se arabskými zeměmi? Následující společný text Kolektivně proti kapitálu a Mouvement Communiste se pokoušel charakterizovat základní rysy celého procesu na počátku února. Vydáváme ho i přesto, že v některých konkrétních momentech kvůli rychlé dynamice událostí přirozeně zastaral. Pokračovat ve čtení „První poznámky k povstáním v arabských zemích“

Kórejskí militanti odsúdení na podmienečné tresty

V januári sme informovali o prípade ôsmich komunistov z Aliancie socialistických pracujúcich Kórey (SWLK), ktorí čelili perzekúcii za pro-robotnícke aktivity, okrem iného v súvislosti so štrajkom v Ssangyong Motors. Devätnásteho februára bol v procese vynesený rozsudok.

Za porušenie Zákona o národnej bezpečnosti odsúdili Oh Se-cheola (zakladajúceho člena SWLK a emeritného profesora), Yang Hyo-sika, Yang Joon-seoka a Choi Young-ika na odňatie slobody na jeden a pol roka s trojročným podmienečným odkladom a pokutou vo výške 500 000 kórejských wonov (zhruba 320 € alebo 7700 Kč). Pokračovat ve čtení „Kórejskí militanti odsúdení na podmienečné tresty“