Štítek: Mouvement Communiste

Rudá hlídka hovoří: k historii Dělnického výboru v továrně Magneti Marelli

Hnutí, které se přehnalo v letech 1968 až 1979 Itálií, bylo nejsilnějším vyjádřením dělnické autonomie po druhé světové válce. Bylo zakořeněno na pracovištích, ale zasáhlo celou společnost, spojovalo praktickou kritiku konkrétních aspektů vykořisťování na pracovišti (a boj za vyšší mzdy či nižší pracovní tempo) s obecnou kritikou diktatury kapitálu (námezdní práce jako takové), dospělo, v různé míře, ke kritice státu, náboženství i patriarchální rodiny, odmítlo „dělnické“ politické strany i odbory, dotklo se otázky násilí. Dělnická třída tehdy odmítla být motorem kapitalistického rozvoje a nastoupila cestu k tomu, stát se motorem jeho zničení. V závěrečné fázi tamního hnutí, v druhé polovině sedmdesátých let, byl jeho centrem milánský region a jeho nejpokročilejším pilířem Dělnický výbor v továrně Magneti Marelli. Jeho historii dokumentuje kniha italského historika Emilia Mentastiho La Guardia Rossa Racconta (Rudá hlídka hovoří), kterou do francouzštiny přeložila skupina Mouvement Communiste a vydalo nakladatelství Les Nuits Rouges. Přinášíme předmluvy překladatele a autora, které aspoň v kostce vypovídají o dění v továrně i hnutí jako celku. Pokračovat ve čtení „Rudá hlídka hovoří: k historii Dělnického výboru v továrně Magneti Marelli“

Dělnická autonomie útočí v Číně

Mluvilo se o „stávkové nákaze“ a byl k tomu dobrý důvod. V polovině loňského roku se totiž průmyslovým pásmem táhnoucím se po čínském pobřeží převalila vlna stávek, která vyděsila stát i šéfy. Začala v autoprůmyslu, ale podmanila si i elektroprůmysl či další provozy a vedla ke zvyšování minimálních mezd v mnoha provinciích. Publikace Kolektivně proti kapitálu (KPK) a Mouvement Communiste (MC) si všímá nejen stávkové vlny samotné, ale i životních podmínek pracujících, otázky vnitřní migrace i třídního boje od roku 1949. V neposlední řadě se brožura dotýká i toho, jaké implikace může pro světovou ekonomiku mít, že Čína přestává být zásobníkem levné a poslušné pracovní síly… a co to může znamenat pro globální dělnickou třídu. Publikace vyšla v březnu roku 2011. Pokračovat ve čtení „Dělnická autonomie útočí v Číně“

První poznámky k povstáním v arabských zemích

Jak posuzovat události řítící se arabskými zeměmi? Následující společný text Kolektivně proti kapitálu a Mouvement Communiste se pokoušel charakterizovat základní rysy celého procesu na počátku února. Vydáváme ho i přesto, že v některých konkrétních momentech kvůli rychlé dynamice událostí přirozeně zastaral. Pokračovat ve čtení „První poznámky k povstáním v arabských zemích“

Dělnické boje v Číně: Prezentace v Praze

Vlna stávek, která se Čínou přelila o letošním létě (začala v provozech Honda, poté se ale rozšířila do jiných automobilek, například do Toyoty, a do jiných sektorů) představuje, zdá se, kvalitativní zlom. Dělnické kolektivní boje od poloviny devadesátých let minulého století vytrvale rostly, ale téměř všechny konflikty byly omezeny na jeden podnik a obvykle za nimi stálo protiprávní jednání šéfů (například nevyplácení mezd).

Nedávné stávky se naproti tomu rozšířily napříč sektory a pracovišti a zahrnovaly „ofenzivnější” požadavky na vyšší mzdy a právo dělníků volit si své vlastní zástupce pro vyjednávání.

Je to pro dělníky v Číně začátek nové, militantnější éry? A co to znamená pro pracující ve zbytku světa?

Člen Mouvement Communiste z Francie v prezentaci shrne několik faktů a pak nás pozve, abychom se tyhle a jiné otázky pokusili zodpovědět.

V sobotu 29. ledna od 15.00 v pražském Cross Clubu.

Pokus o report z událostí ve Francii

Reportáž člena skupiny Mouvement Communiste je založená na prozatímních postřezích z posledních několika týdnů bojů proti reformě zvyšující věk odchodu do důchodu ve Francii. Vychází z očitých svědectví, reportů od soudruhů a přátel a z monitoringu médií. Nejde o kompletní přehled a skutečnou analýzu a zhodnocení událostí, text však zachycuje základní obecné tendence hnutí a poskytuje vodítko, jak na ně pohlížet. Pokračovat ve čtení „Pokus o report z událostí ve Francii“

Rozpočtová krize řeckého státu

Plán kapitálu, podľa ktorého majú za krízu zaplatiť vykorisťovaní, je politickým plánom. Grécky príklad je paradigmatický pre to, čo sa v rôznych podobách odohrá v živote celej občianskej spoločnosti, ale najmä pracujúcej triedy, v nadchádzajúcom desaťročí. Iba všeobecný politický plán ofenzívy robotníckej triedy tomu môže čeliť. Plán, ktorý nevznikne za zatvorenými dverami na schôdzach revolučných skupín, ale naopak, zrodí sa v horúčave bojov autonómnych politických výborov. Plán, ktorý priamo zaútočí na štátny reformizmus a agenta kapitalistickej ofenzívy, ktorý už vládne v Aténach. Pokračovat ve čtení „Rozpočtová krize řeckého státu“

Bilan de la greve chez Hyundai (Nošovice)

Pourquoi faire une lettre sur une grève déclenchée par trois ouvriers, qui en a entraîné 400 (sur 3 000) et qui a duré trois jours seulement? D’abord parce que le texte, traduit du tchèque, est l’œuvre de nos camarades de KPK et le fruit de leur intervention sur place et des contacts qu’ils y ont noué. Ce bilan de la grève a d’ailleurs été diffusé à plusieurs centaines d’exemplaires, en début d’année, dans l’usine. Pokračovat ve čtení „Bilan de la greve chez Hyundai (Nošovice)“

Poslední sbohem našemu příteli

Ve čtvrtek 25. března zemřel v Paříži po dlouhé a těžké nemoci Daniel (Bill), člen skupiny Mouvement Communiste, který pro nás díky svým zkušenostem a elánu znamenal hodně. Bylo mu 68 let. Tahle slova zazněla na jeho pohřbu.

Zásadový a autoritativní, ale laskavý a přátelský, tak znal Billa každý. Nebyl militantem, který by si navlékal a svlékal politický kabát podle toho, co se hodí.

První okamžik svého života militanta – roztržku s Komunistickou stranou Francie (PCF) a stalinismem – si prožil na vlastní kůži a se všemi dopady, které to mělo na jeho každodenní život: politická roztržka šla ruku v ruce s roztržkou s jeho rodinou, jeho milieu, nejbližším prostředím, s čtvrtí, v níž žil, a to v době, kdy měla PCF na pařížských „rudých předměstích“ stále hegemonii. Pokračovat ve čtení „Poslední sbohem našemu příteli“

Jak a proč bojovat proti propouštění?

Text francúzsko-belgickej skupiny Mouvement Communiste z roku 2005 je venovaný problému, ktorý súvisí s charakterom kapitalistickej výroby samej: masovému prepúšťaniu a zatváraniu podnikov či prevádzok v dôsledku krízy a/alebo reštrukturalizácie. Bez nárokov na formuláciu abstraktných a večne platných princípov hľadá pozíciu, ktorú by zoči-voči prepúšťaniu mali zaujať komunisti a bojovní pracujúci. Na príklade niekoľkých bojov vo Francúzsku v rozmedzí rokov 1972–2001 ukazuje, že nech už v tejto situácii vyvinie robotnícka trieda akúkoľvek aktivitu, nemôže sa spoliehať na odbory, politické strany, ba ani dobromyseľných ľavičiarov, ale len na vlastné sebavedomie a kolektívnu silu – na seba samu ako autonómneho aktéra.

Myslíme si, že v kontexte prepúšťania, ktoré po niekoľkých rokoch nerušeného hospodárskeho boomu priniesla ekonomická kríza do Čiech i na Slovensko, by táto brožúra mohla pomôcť nielen pri vyjasňovaní teoretických stanovísk, ale i pri hľadaní praktických možností intervencie v bojoch. V elektronickej podobe si ju môžete stiahnuť tu.

Jak a proč bojovat proti propouštění? (PDF)

Stáhnout